1. 11. 2011

Není všechno zlato co se třpytí 1

Ač to tak vypadá, není mým záměrem brát iluze... Iluze je dobré mít, ale moc jim nevěřit, protože probuzení do reality je někdy těžká rána. I přesto jak zápisek začíná, bude o tanci :)

Již mnoho tanečnic to ví a málokdo o tom mluví, názory se na věc taky různí... jedná se o způsob organizování festivalů v Evropě a ve světě všeobecně. Jako začínající ambiciózní tanečnice jste v oblacích a těšíte se, až přijde den, kdy vás někdo pozve na nějaký ten festival vystoupit na galashow s hvězdným obsazením nebo i učit seminář! Víte, že ten den musí přijít, jste připravené a ... a zde se cesty rozdělují.

1) někdo si myslí, že dostane úžasné honoráře a bude diktovat podmínky
2) někdo je rád, že si vůbec někde zatančí a raději si neřekně ani o cestovné
3) někdo dokáže odhalit, o jakou akci se jedná a slušně si vydobije svůj kompromis, aby obě strany byly spokojené = ideál, protože první dvě možnosti jsou špatné

Organizačně se festivaly hodně liší, nebudu zde uvádět, kde jsem danou zkušenost měla, nebylo by to vůči organizátorům fér, ale zkušenosti jsou to opravdové.

Když jsem začínala já, byla jsem upřímně ráda za cokoliv, nemyslela jsem si, že bych byla největší hvězda a nedovolila bych si tudíž diktovat téměř nic... Myslím, že tento začátek je typický a čeká téměř každou tanečnici.

Na základě čeho vás organizátoři zvou na jejich festivaly (několik případů):

1) viděli vás tančit a líbilo se jim to
Ideální případ a velmi častý, samozřejmě se mi stal (ještě že tak!), nejdřív tančíte na openstage, kde vás někdo doslova "objeví", najde vaše video na YT apod.
2) pořádáte taky festival, a to se hodí
To se mi taky stalo, je to strategie vypočítavých organizátorů, kteří doufají, že je pozvete taky. V módě aktuálně je "když mě pozveš, pozvu tě taky" - toto konkrétně již v zárodku odmítám, neboť na festival zvu zásadně koho chci a většinou všechny znám osobně. Samozřejmě se to odmítat nemusí, jsou tanečnice, které z toho vyloženě žijí a málokomu to už dnes připadá divné, ale jelikož jsem "snílek", raději věřím na budování vztahů a osobní přístup. Ono to vzájemné pozvání vyplyne třeba samo, ale nabízet vyloženě jako jedinou možnost... je smutné.
3) jste známá tanečnice a ví, že o vás bude zájem
To nikoho v začátcích nečeká :(

4) pozvete se samy
Jednou měsíčně mi chodí emaily od dost známých tanečnic, jestli je nechci pozvat do Česka na show, semináře, že se sem vždy chtěly podívat a blablabla... Ještě jsem to nikdy neudělala... pozvu je, až bude správný čas. Sama se taky nikam nezvu, člověk musí udržovat kontakty, aby o něm lidé věděli a využít příležitostí, ale pozvat se někam...


Pokud se vám ve vašich začátcích (nebavíme se o tanečnicích, které jezdí často nebo jsou již slavné po Evropě, světě) podaří dosáhnout toho, že na těchto akcích neproděláte, ale bohužel ani nevyděláte, je to úspěch a cesta k tomu, dostat se dál. Doporučuju vystupovat na openstage, kde se dá. Opravdu se tam objevují talenty, sama to dělám při TOS i jiných festivalech, sama díky tomu vystupuju na různých akcích v zahraničí... protože dokud vás někdo neuvidí někde, neví, že existujete...

Sheyla

PS: chci jen ještě upřesnit, že popisuju velké festivaly a začínající tanečnice. Sama jsem ráda, když se mi někdo ozve, že by chtěl vystoupit třeba na orientálních diskotékách co pořádáme v Brně apod. Takže výzva, první orientální diskotéka 2012 proběhne 27.1.2012 - bude se slavit, budou zajímaví hosté a ráda opět uvítám nadšené začínající tanečnice, které zde budou chtít prezentovat svůj tanec, pište mi na sheyla@sheylaorient.com ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat