Pokračujeme...
V předchozím příspěvku jsme se tedy jednou z několika možných cest dostaly na nějaký ten náš vysněný festival jako účinkující a chystáme se vyrazit.
Na průměrných festivalech v Evropě, se přípravy tolik neřeší a tak vás může čekat následující:
1) organizátor chce světelný scénář, hudbu měsíc dopředu, vybírá se z repertoáru tanečnice, chce text pro moderátora předem, pošle mapku kudy kam a kdy být
Evidentně si dává záležet na konceptu show - ne vždy jsem se s tímto setkala (nepočítám Tales Of Sahara :))
2) hudba stačí na místě, světla se neřeší, generálka není, nedostanete ani informaci, jak dorazit na místo
Typická "příprava", kdy se na papír hodí seznam účinkujích, organizátor neřeší jestli bude po sobě 2x Baladi nebo jestli je skupina či sólista, musíte se ujistit, zda se festival koná, když nedostanete info kde kdy být - ano takto úspěšně funguje několik "profláklých" festivalů...
Určitě existuje střední cesta a kombinace obojího, ale zažila jsem spíš tyto protiklady.
Už při čtení se určitě cítíte jinak u bodu 1 a jinak u bodu 2... Z bodu 2 cítím to, že účinkující je do počtu, není tolik důležitý a může být rád, že tam vystupuje... světe div se, i toto se někdy dozvíte od organizátora, který vás sám pozval!
Z tohoto festivalu můžete odjet jen s tím, že se cítíte méněcenně a že už se nevrátíte nikdy - chce toto správný organizátor?! Nebo mu ke spokojenosti stačí snad JEN výdělek...?! Ano - JEN, protože pro mě jako organizátorku je k nezaplacení, když se lidé vracejí a když píšou milé komentáře o festivalu, když si odnesou zážitky, které v nich zůstají jako krásná vzpomínka navždy... Myslela jsem si, že je to účel každého organizování - zprostředkovat zážitek, ale tuto iluzi jsem ztratila...
Ať už vás na těchto festivalech potká cokoliv, držte se pravidel:
1) slušnosti - vystupovat slušně a vstřícně za každých podmínek, pozdravit organizátora nebo mu dát dárek jako poděkování (sice byly podmínky horší, ale pořád je to zkušenost k nezaplacení - dobrá či špatná, všechny se hodí)
2) užít si - i dkyž je sál poloprázdný, i když tančíte ve sportovní hale "převlečené" za divadlo, i když vám na seminář dojdou jen 3 studentky, pořád musíte odvést vaši "práci" jak nejlépe umíte, protože i kdyby jste ovlivnili jen jednoho diváka, stojí to za to, nikdy nevíte, kdo si vás kde všimne a kdo na vás bude vzpomínat :) navíc oni za špatnou organizaci a podmínky nemohou!
Závěrem bych snad jen dodala, že jsem měla téměř vždy štestí a i když to vypadalo na katastrofu, nebyla, třeba mi přišel někdo poděkovat za vystoupení, potkala jsem jinou skvělou tanečnici, jela jsem se skupinou a proto jsme si to užili tak či tak, nikdy jsem na "ježdění" po festivalech nezchudla, ani nezbohatla... myslím, že toto je v začátku vždy dobrý výsledek :)
Hodně štěstí, Sheyla :)
PS: zážitky účastníků TOS můžete číst na www.festivaltance.com! Děkujeme!
Žádné komentáře:
Okomentovat